UTB

Fakulty a součásti Otevřít navigaci
Zpět
Děkan FHS v médiích

Zapomenutá německá literatura a kultura na Valašsku

Na Fakultě humanitních studií UTB ve Zlíně probíhá již několik let  výzkum v oblasti německé literatury a kultury z regionu východní Moravy, zvláště pak z Valašska. Jedná se o zcela opomenutou a vědecky dosud neprobádanou problematiku z kulturních dějin naší země, jejíhož zpracování se ujal Mgr. Libor Marek, Ph.D. Ten kromě toho, že od dubna 2019 vede Fakultu humanitních studií, je také literárním historikem a germanistou.

Vzhledem k unikátnosti výzkumu, je pan děkan Marek zván nejen na odborné konference, ale zájem o jeho badatelskou činnost a publikace projevují i média. V Týdnu v regionech, pořadu České televize, se tvůrci pravidelně věnuje vědě, vědcích a jejich projektech – a v jednom z těchto pokračování vystoupil právě dr. Marek. Kromě toho se uskutečnil rozhovor na toto téma, který si můžete poslechnout ve vysílání Českého rozhlasu Zlín, v pořadu Vesele i Vážně o Víkendu (v archivu 15 hodina 22 minuta 14 sekunda).

Z dnešního pohledu se to může zdát překvapující, ale na Valašsku panoval v minulosti nejenom český, ale i německý kulturní život, o kterém se dnes už nemluví, ba dokonce ani neví. Dr. Marek provedl rozsáhlý výzkum pramenů z českých a zahraničních archivů, knihoven a antikvariátů. Šlo o téměř detektivní práci, jejímž smyslem bylo dohledávání jedinečných literárních pramenů. Podařilo se mu objevit a popsat řadu autorů a pozoruhodných literárních děl, které přežívaly ve stínu archivních šanonů nebo v zapadlých antikvariátech a jejichž autoři v drtivé většině upadli v zapomnění. Např. ze Vsetína pocházející Heinrich Herbatschek, který spolupracoval s Tomášem Garriguem Masarykem a do němčiny přeložil jeho Ideály humanitní; romanopisec Paul Zifferer, jenž se jako diplomat účastnil v roce 1919 dojednání mírové smlouvy v Saint-Germain; dosud nikým nedotčená, v jednom vídeňském domě objevená tvorba z pera filosofky a mystičky Susanne Schmida-Wöllersdorfer pocházející z Bystřice pod Hostýnem. V projektu je věnována pozornost i německému kulturnímu životu ve Zlíně v souvislosti s rozvojem firmy Baťa ve 20. a 30. letech 20. století.

O tomto pozoruhodném fenoménu napsal dr. Marek řadu článků a dvě knihy. Jedna pojednává o dějinách německé literatury a kultury na Valašsku v letech 1848-1948 a druhá je kritickým vydáním dosud nepublikovaných textů německých autorů z regionu. Celý výzkumný projekt podpořila i Grantová agentura České republiky pod názvem Německá literatura a kultura na Valašsku: evropský rozměr regionálního kulturního diskurzu. Zájem o výsledky projektu je ve vědecké komunitě značný, například na konferenci Společnosti pro interkulturní germanistiku s celosvětovou působností, konané v září 2017 v německém Flensburgu, byli přizváni jenom tři vědci z ČR, mezi nimi dr. Libor Marek s prezentací výsledků svého projektu.

A jaký význam má takto zaměřený výzkum? Je to především snaha o důkladné poznání naší minulosti a kritický pohled na ni, a to na základě dosud skrytých pramenů svědčících o složitosti naší kulturní identity – regionální, ale i evropské.

Zavřít

Fakulty a součásti