Ukrajina a my
10. března 2022„Ukrajina byla napadena Ruskem. Více než 2 000 000 lidí dosud opustilo zemi. Více než 200 000 ukrajinských běženců je již na českém území. Čísla každou hodinu narůstají. Válka se vlomila do Evropy.“ doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
Události uplynulých týdnů na Ukrajině vyvolávají oprávněné obavy i řadu naléhavých otázek. Navzdory nepřebernému množství informací je však často obtížné nalézt jasné a uspokojivé odpovědi. Z těchto důvodů se Fakulta humanitních studií rozhodla navázat na protestní akci z 2. března a nabídla na univerzitní půdě prostor k otevřenému diskuznímu setkání akademických pracovníků a studentů UTB.
Hlavním cílem dvouhodinové debaty, která proběhla ve středu 16. 3. v dopoledních hodinách, bylo umožnit účastníkům hlubší vhled do aktuální situace a analyzovat příčiny konfliktu i jeho společenské a politické dopady. Důležitým bodem setkání se rovněž stala závěrečná výzva k aktivní pomoci a upřesnění konkrétních požadavků na její realizaci.
Téma ukrajinského válečného konfliktu vzbudilo značný zájem akademiků i studentů. Aulu Vzdělávacího komplexu FHS zaplnilo více než 150 posluchačů. Úvodního slova se ujali děkan FHS dr. Libor Marek a prorektorka UTB doc. Adriana Knápková. Oba zdůraznili závažnost situace a potřebu solidarity vůči postižené Ukrajině. Doc. Knápková na závěr dodala: „Děkuji všem, kteří se připojili k dnešní diskuzi, neboť vnímám jako nesmírně důležité setkávat se a hledat další cesty a možnosti, jak zajistit pomoc Ukrajině i jiným zemím v podobné situaci.“
V následujícím bloku nastínily pedagožka dr. Lenka Gulová a Zdeňka Vágnerová z Agentury pro mezinárodní otázky proces probíhající transformace Ukrajiny a potíže, se kterými se Ukrajina v oblasti vzdělávání během posledních 5 let potýkala. Dr. Gulová pak ve stručnosti popsala zkušenosti s rozvojovými projekty na partnerských univerzitách.
Poté převzal slovo hlavní iniciátor a organizátor akce doc. Radim Šíp, který se zaměřil na identifikaci cílů a dopadů ruské invaze, podrobně se zabýval především pojmy demilitarizace a denacifikace. Jak uvádí: „Highlightem ruské propagandy je pojem denacifikace. Jde o velký mýtus o tom, že prohnilý západ je zdrojem fašismu a nacionalismu. Propaganda poukazuje na to, že také Ukrajina je státem fašistů a vykazuje jasnou ekonomickou i obrannou orientaci.“
Díky nepřetržité spolupráci našich pedagogů s ukrajinskými kolegy se podařilo zprostředkovat publiku přímý on-line vstup ukrajinské akademičky dr. Galyny Usatenko z Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka. Její emotivní projev přispěl zásadním způsobem k dokreslení celkové situace a současné beznaděje ukrajinských občanů. Dr. Usatenko se připojila k diskuzi krátce po 11. hodině a přiblížila přítomným aktuální situaci v zemi: „Dnes je v kyjevské oblasti zákaz vycházení, který bude trvat dva dny, včera parlament prodloužil válečný stav do 25. 4., za prvních 20 dnů války nepřítel sestřelil přibližně 950 raket různého typu, bylo zničeno 3500 infrastrukturních objektů, mezi nimiž jsou budovy sociálních služeb i záchranného systému, mnoho historických, kulturních a architektonických památek a kostelů. Ve velkém jsou bombardovány obytné domy. V Mariupolu bylo například zabito 2357 obyvatel, od včerejšího dne je zde okupačními vojsky obsazena nemocnice intenzivní péče a jak pacienti, tak personál se stali rukojmími. K dnešnímu dni činí ztráty na majetku 565 miliard dolarů. My Ukrajinci na vlastní kůži pociťujeme, že ruská federace vstoupila na cestu genocidy ukrajinského národa.“
Pedagožka zároveň pohovořila o situaci ve školách a na univerzitách, kde začíná po vynucených prázdninách od 1. 4. distanční výuka. „Systém vzdělávání není zcela zničen, online a distanční platforma bude probíhat na základních, středních i vysokých školách. Motivace a chuť se vzdělávat je větší než dříve, neboť právě ve vzdělávání je nyní budoucnost národa.“ Největší problém spatřuje doc. Usatenko v dostupnosti on-line výuky a časovém omezení, ministerstvo školství kupříkladu doporučuje provádět výuku v době, kdy zpravidla nedochází k útokům.
Na konec poděkovala České republice i celému českému národu za obrovskou psychickou i materiální podporu.
Závěrečný blok diskuze byl věnován pomoci. Dr. Radana Kroutilová Nováková a dr. Markéta Sovišová diskutovaly o vhodných dobrovolnických aktivitách a podpoře fakulty i celé univerzity.
