
Francie – praktická stáž v Paříži, Česká škola bez hranic
9. dubna 2025Studentka Martina strávila ve 3. ročníku v zimním semestru stáž v Paříži. Martina je studentkou studijního programu Učitelství pro 1. stupeň základních škol. Podívejte se na prezentaci a přečtěte zajímavý článek.
Prezentace zde.
Co mě přimělo k podání přihlášky na stáž?
- potřeba změnit prostředí
- „vyjet“ z rutiny
- zjistit, zda se ubírám správným směrem
- zda mě učení dětí ve škole bude bavit
- potřeba zkusit něco nového
- obohacení se o nové zkušenosti
Jakou roli hrály obavy o zvládnutí jazyka a dorozumění se?
- víceméně žádnou, bála jsem se pouze trochu, a to jen proto, že se o Francouzích říká, že neradi mluví anglicky
- moje zkušenost s nimi však byla pozitivní, po celou dobu jsem mluvila anglicky a setkala jsem se jen s jednou starší paní, která na mě byla protivná
Je jazyk bariérou? Co bych doporučila uchazečům o stáž?
- za mě jazyk není bariérou
- vystačila jsem si s jednoduchou angličtinou, co jsem potřebovala, tak jsem si vykomunikovala
- důležité je se nebát, usmívat se na lidi a být milý
Jak vypadal můj pracovní den?
- do školy jsme chodily 4 dny v týdnu
- v úterý večer jsme vedly online konzultace (pokud se nám na ně někdo napsal)
- úterý a pátek probíhaly přípravy na další den (plánování učiva na hodinu, chystání materiálů a věcí, které jsme v hodinách chtěly využít), chodily jsme do školy na 10 hodin a většinou byly ve škole do 16–17 hodin
- středy a soboty se učilo, chodily jsme do školy na 9 hodin
- ve středy jsme však odcházely nejdříve v 17:30 a v soboty nejdříve kolem 16 hodin
- ve středu jsme měly školku, kterou jsme vedly všechny stážistky + já jsem odpoledne chodila do jazykových kurzů, které navštěvovaly děti, které byly už moc velké na školku, ale neměly český jazyk natolik rozvinutý, aby mohly chodit do české školy
- v sobotu jsme byly rozděleny – každá stážistka pracovala se svou paní učitelkou, byly spojené vždy dva ročníky dohromady (0.-1., 2.-3., 4.-5., 6.-7., 8.-9.)
- sobotní škola byla rozdělena do bloků – dopoledne (10:00 – 11:45) jsme učily gramatiku a po polední pauze (12:15 – 14:40) jsme probíraly buď sloh nebo literaturu a vlastivědu nebo dějepis
- po odchodu dětí bylo potřeba vysát místnost, utřít stůl a toaletu
- několik sobot jsme měly pedagogické porady
- samozřejmě jsme měly za úkol i nejrůznější administrativní činnosti – scanování testů do počítače, zakládání testů do složek, psaní slovních vysvědčení na konci stáže, psaní známek, absence, zapisování do třídní knihy apod.
Co je na stáži nejtěžší a co mě naopak mile překvapilo?
- nejtěžší pro mě bylo adaptovat se, protože najednou jsem byla úplně sama v cizí zemi, s jiným jazykem, daleko od rodiny a přátel a vyřešení všech problémů bylo jen na mě
- mile mě překvapilo, že jsem se dorozuměla anglicky úplně všude, potkala jsem spoustu usměvavých a ochotných lidí, např. když došlo ke komunikačnímu neporozumění (v obchodě), tak nám někdo z dalších lidí v řadě pomohl, abychom se pochopili; v prádelně jsem nevěděla, jak to funguje, pán se mě sám od sebe zeptal, jestli potřebuju pomoct, a poté mi opravdu vysvětlil, co mám přesně dělat
Jak je to s volným časem?
- volno jsem měla v neděli, pondělí a čtvrtek (v ten jsem ale chodila hlídat děti do jedné rodiny)
- mohla jsem si dělat tedy co jsem chtěla, navštívit památky, zajímavá místa, muzea atd.
- většinou jsem však buď byla unavená (protože i když se to nezdá, tak to bylo náročné), nebo jsem řešila věci do školy (seminárky, prezentace apod.)
Jak je to s výukou na fakultě během stáže?
- musela jsem si vyřídit studijní plán před odjezdem, takže jsem věděla, co do kterého předmětu musím splnit (samozřejmě nastalo pár změn a komplikací, ale vše se nakonec vyřešilo)
- co se týče praxe, tak jsem měla trošku problém, protože jak jsem psala výše, tak jsme učily jen češtinu a vlastivědu, to znamená, že jsme s některými učiteli upravili podmínky pro splnění, takže jsem například v nějakém předmětu vymýšlela jen výstupy, ale v jednom předmětu mi bylo řečeno, že si to musím doplnit na praxi v letním semestru
- zkoušky jsem měla normálně tak, jak holky, co byly ve škole, to znamená, že jsem musela splnit všechny zkoušky
- spoustu zkoušek jsem dělala fyzicky ve škole, ale někteří učitelé mi vyhověli, takže jsem dělala několik zkoušek i online (něco formou testu a něco formou ústního zkoušení)
Co bylo nutné udělat předem a pak během výjezdu a po návratu?
před:
- aby mě vůbec přijali do výběrového řízení, tak jsem musela napsat a zaslat motivační dopis a životopis, a poté jsem byla pozvána na pohovor
- po přijetí jsem si musela od instituce vyžádat Acceptance Letter (potvrzení o přijetí)
- následně jsem něco málo vyplnila a podepsala v Learning Agreement for Traineeships, který se poté poslal do české školy v Paříži, kde ho dovyplnili a poslali zpět
- poté jsem si musela sjednat pojištění a vyřídit potvrzení o studiu
- následně jsem byla seznámena s účastnickou smlouvou, kterou jsem musela zkontrolovat a podepsat
- a nakonec jsem si musela vyřídit individuální studijní plán, to znamenalo obejít všechny učitele a domluvit se s nimi, co do jejich předmětu musím splnit, a co mě čeká za zkoušku – dokument jsem musela odevzdat na studijní oddělení a ti ho předali dál na schválení
během:
- do 7 dní od začátku stáže jsem musela nechat podepsat a zaslat potvrzený Confirmation of Arrival
- poslední den stáže jsem musela nechat podepsat a zaslat Confirmation of Departure, a stejně tak Learning Agreement After the Mobility, který mi vyplnila koordinátorka v Paříži
po:
- po návratu ze stáže mi přišel na mail odkaz na vyplnění závěrečné zprávy, text byl v anglickém jazyce a odpovídala jsem na několik otázek týkající se všeho možného od začátku až po konec stáže
- jednou z otázek bylo, jestli bych finančně zvládla stáž bez jejich pomoci – má odpověď je rozhodně NE
Šla bys do toho znovu?
- ano, bez váhání, byla to skvělá zkušenost
Jak bys motivovala ostatní studentky a studenty k výjezdu na stáž?
- každý v sobě spíš musí najít motivaci sám
- musí chtít změnit svůj život, „vyjít“ ze své komfortní zóny nebo minimálně „vyjet“ z rutiny
- chtít zažít něco nového
- osamostatnit se – spoléhat se ve všech situacích jen a pouze na sebe
- seznámit se s jinou zemí, z jinými návyky, obchody, potravinami, spoustou památek, parků, jazykem apod.