Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Albert Ziegler a Mehmed Bicakci

Labeling the Gifted: An Overview of the Four Core Challenges

Labeling the gifted is one of the critical practices in the field of gifted education. A number of renowned researchers are arguing that it should be dispensed with altogether, while others are still defending it. The current discussion focuses on four questions. We examined the possible answers provided by sociology, psychology, and education sciences for each question. These questions are; 1) Who is given the label “gifted”? Research shows that not all gifted persons are equally likely to receive the label. This problem has been addressed by researchers over the past decade or so under the term “excellence gap.” 2) What consequences does the label “gifted” have for the persons interacting with the labeled person? The spectrum of reactions is broad and ranges from positive expectation effects to feelings of being threatened or deviant. 3)What are the consequences of being labeled “gifted” for the labeled person? Research shows the ambivalence of the label, which can have positive and negative effects under certain conditions. An illustration of the latter is conceptualized as the phenomenon of “secondary gifted underachievement” 4) What are the dynamics of the labeling process, and can we have control of the labeling process? We will describe these processes and make practical preventive recommendations on “labeling the learning pathway.”

Nálepkování nadaných: Přehled čtyř hlavních výzev tématu

Nálepkování nadaných je jedním z problematických postupů v oblasti vzdělávání nadaných. Řada renomovaných badatelů tvrdí, že by se od něj mělo úplně upustit, jiní nálepkování obhajují. V prezentaci se zaměříme na následující čtyři otázky, u nichž budeme hledat odpovědi v sociologických, psychologických a pedagogických disciplínách. 1) Komu bývá udělována nálepka „nadaný“? Výzkum ukazuje, že ne všichni nadaní lidé mají stejnou pravděpodobnost, že toto označení obdrží. Tento problém řešili výzkumníci v posledním desetiletí pod pojmem „excellence gap“. 2) Jaké jsou důsledky nálepkování nadaných ve vztahu k ostatním osobám? Spektrum reakcí je široké a sahá od pozitivních účinků očekávání až po pocity ohrožení nebo deviantnosti. 3) Jaké jsou důsledky označení „nadaný“ pro označenou osobu? Výzkumy ukazují na ambivalenci označení, která může mít za určitých podmínek pozitivní i negativní účinky. Ilustrativní příklad posledně jmenovaného je konceptualizován jako fenomén „secondary gifted underachievement“. 4) Jaká je dynamika procesu označování a můžeme mít proces označování pod kontrolou? Popíšeme tyto procesy a učiníme praktická preventivní doporučení pro „labeling the learning pathway“.

Prezentace bude probíhat on-line v anglickém jazyce, a to s tlumočením do českého jazyka.

Jiří Mudrák

Nadání jako sociální systém

V příspěvku bude představeno nadání jako proces dlouhodobých interakcí mezi jednotlivými žáky a jejich nejbližším sociálním prostředím rodiny a školy. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jakých významů mohou projevy nadání nabývat v sociálním kontextu a jak tím mohou být utvářeny vztahy mezi významnými druhými lidmi a samotnými žáky, jejich motivací, chováním a výsledky. Diskutována bude také role psychologie v utváření různých pohledů na nadání. Bude představeno několik psychologických přístupů, které kladou důraz na různé aspekty nadání s různými implikacemi pro vzdělávání. Závěrem bude představen systemický rámec nadání, který integruje různé psychologické pohledy na nadání a nabízí tak analytický nástroj využitelný ve vzdělávacím výzkumu i praxi.

Jana Marie Havigerová

Není nadaný, jako nadaný

V prezentaci se dotkneme toho, jak různorodé představy jsou spojovány s nadáním a jak se tyto představy promítají do vnímání, vyhledávání a práce s nadanými dětmi. Centrálním pojmem prezentace je pojem prototyp (vůdčí představa). Budeme se zabývat tím, jakými cestami obvykle prototyp vzniká a jaké prototypy uplatňují paní učitelky v předškolním a prvostupňovém vzdělávání. Tyto prototypy zkusíme porovnat s vlastním prototypem nadaného dítěte. Součástí prezentace budou výsledky pedagogického průzkumu.
Prezentace bude probíhat on-line s živým vstupem pro diskusi.

Eva Klimecká

Pronálepkující situace v kurikulu ZŠ

Příspěvek prezentuje výzkum, který probíhal v rámci projektu TAČR – Nálepkování intelektově nadaných dětí ve školním prostředí (č.TL03000191). Cílem výzkumu bylo identifikovat tzv. pronálepkující pedagogické situace aplikované učiteli při edukaci nadaných žáků v běžné škole. Zdrojem dat bylo pozorování výuky a rozhovory s učiteli. Příspěvek popisuje metodologii výzkumu a klíčové výstupy výzkumu představující typizované pronálepkující situace.

Iva Staňková a Lenka Venterová

Eliminace nálepkování pohledem příkladů dobré praxe

Příspěvek nabídne konkrétní praktická doporučení pro eliminaci nálepkování nadaných žáků pohledem nikoli odborné literatury, zahraničních zkušeností či teoretických konceptů vzniklých z výzkumných šetření, ale pohledem osobních a profesních zkušeností autorek, které po léta sledovaly, jak se učitelé každodenně vypořádávají s výzvou pečovat o nadané žáky v prostředí jejich tříd. Metody, strategie, formy práce, které minimalizují negativní nálepkování, jsme na základě čistě subjektivního hodnocení utřídily a nazvaly je příklady dobré praxe. Nabídneme tak alternativy směřující k odpovědím na otázky – Jak v praxi zajistit to, aby bylo „všechno pro všechny”? Komu, za jakým účelem a jakou formou zadávat modifikované úkoly? Jaké typy a témata modifikovaných úkolů směřovat (nadaným) žákům? Jak modifikované úkoly hodnotit?

Šárka Portešová

Identifikovat i rozvíjet – vzájemně provázaný systém podpory nadaných dětí

Český vzdělávací systém vykazuje dlouhodobé problémy v rozpoznání intelektově nadaných dětí. Podle zpráv ČŠI chybí v českých školách několik desítek tisíc identifikovaných mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů. Samotnou identifikací ale podpora nadaných žáků končit nesmí. Označení žáka za nadaného bez následného rozvoje jeho potenciálu s sebou přináší řadu negativních důsledků, zejména v oblasti jeho sebehodnocení, strachu z chyb, perfekcionismu či v oblasti výkonové orientace. V příspěvku představíme vzájemně provázaný systém identifikace a rozvoje nadaných dětí, který vytváříme na Masarykově univerzitě. Naší hlavní snahou je pomoci pedagogům základních škol nadané žáky co nejrychleji najít a podpořit jejich silné stránky.

Věra Olšáková a Josef Molnár

Pedagogická prediagnostika nadání (a co dál…?)

V příspěvku budou představeny některé možnosti pedagogické prediagnostiky nadání žáků. Účastníci konference budou seznámeni s matematicko-logickou soutěží Čmelda Pepík sloužící k prediagnostice dětí předškolního věku, s využitím učebnic matematiky pro práci s nadanými žáky 1. stupně a s přípravou vlastního longitudinálního projektu zaměřeného na úpravu kurikukula 2. stupně podle principu vycházejícího z teorie tzv. genetické paralely. Vycházíme při tom z dlouholetých zkušeností a závěrů projektu ESF OP VK “Práce s talenty”, který byl na této škole úspěšně realizován ve spolupráci s vědeckými pracovníky několika fakult, s teoretickými i praktickými psychology z pedagogických poraden a se zkušenými učiteli základních i středních škol. V rámci řešení tohoto projektu byly vytvořeny nejen sady testů z matematicko-logické oblasti, ale i funkční “Individuální plán” využívaný pro práci s nadanými žáky ve třídě.

Eva Vondráková

Péče o nadané – inspirace ze zahraničí

Aby byla naše péče o nadané co nejlepší, je zapotřebí mít možnost srovnání s jinými zeměmi. Situace se neustále mění a dřívější „premianti“, pokud usnou na vavřínech a věří tomu, že jsou stále velmi dobří, si nevšimnou, že už je jiní doběhli nebo dokonce předběhli. O to větší překvapení je to v případě, kdy nás předběhne někdo, koho jsme považovali za „outsidera“. V prezentaci představíme zajímavé příklady dobré praxe ze světa. Mohou být inspirací i podnětem k probuzení ze spokojené nevědomosti. A pobídkou k tomu, abychom se pohnuli z místa.

Zdeňka Chocholoušková

Podpora nadání ve škole

Příspěvek informuje o Koncepci podpory nadání v Národním pedagogickém institutu, o práci Krajských koordinátorů podpory nadání, jejich činnosti směrem k individualizované podpoře škol a v propojování aktérů v jednotlivých krajích a přenášení informací a zkušeností na celostátní úroveň.

Zdenka Jančíková

Jak zvýšit motivaci nadaných žáků mladšího školního věku – zkušenosti učitelů

Cílem příspěvku je popsat motivační prvky, kterých by měl využívat učitel při vzdělávání kognitivně nadaných žáků. V textu jsou zachyceny přístupy k motivování nadaných studentů, které učitelé při jejich edukaci aplikují. Tyto principy a charakteristické rysy výuky musí odpovídat speciálním vzdělávacím potřebám intelektově nadaných žáků. V příspěvku jsou popsány a zhodnoceny některé upřednostňované metody a formy práce učitele v hodinách z pohledu učitelů.

Jolanta Sajdera

Concept of Gifted Education in Poland through Subsequent Reforms of the National Core Curriculum 1999-2017

The aim of the presentation is to answer the question of how the concept of gifted education for children reflected in the aims of the National Core Curriculum. I begin with the assumption that the National Core Curriculum structure is the idea reflects the way the authors of the curricula envision society and its development. The focus of my investigations is on the content of the National Core Curriculum for ISCED-0 and ISCED-1 in Poland from the 1990s until today. Second part of lecture concerning some examples of gifted education in the educational practice in Poland.

Koncepce podpory nadání v Polsku v rámci reforem Národního kurikula (National Core Curriculum) 1999-2017

Cílem prezentace je odpovědět na otázku, jak se koncepce vzdělávání nadaných dětí promítla do cílů „National Core Curriculum“. Vycházíme z předpokladu, že struktura národního základního kurikula je myšlenka odrážející způsob, jakým si autoři kurikula představují společnost a její vývoj. Prezentace je zaměřena na obsah národního základního kurikula pro ISCED-0 a ISCED-1 v Polsku od 90. let 20. století dodnes. Další část prezentuje příklady vzdělávání nadaných v Polsku.

Prezentace proběhne v anglickém jazyce. Účastníci budou mít k dispozici tištěný text v českém jazyce.

Eva Sovjáková

Tipy a triky pro výuku (nejen) nadaných žáků

Mít ve třídě nadaného žáka nemusí být trest. Naopak. Jak vystavět hodiny a vytvořit prostředí pro třídu, ve které se vám objeví nadaný žák? Odkud čerpat inspiraci? Co vám ulehčí přípravu na hodiny? Co je v práci s nadaným důležité a na co si dát pozor v rámci kolektivu, vztahů ve třídě? A jak důležitá je spolupráce s poradenským zařízením a rodiči? Praktické ukázky z hodin, ověřená inspirace z praxe základní školy, která vyučuje řadu let nadané žáky na I. stupni ve speciálních třídách.

Alena Nováková

Nadaní jako inspirace aneb znakem podzimu je voda v plynném skupenství

Jak to udělat, aby se žáci cítili ve škole dobře a my, učitelé, to zvládali? V prezentaci budou představeny náměty na práci s nadaným žákem na prvním stupni. Vše v rámci hesla „dávám a je mi dáno“.

Monika Delinčáková

Projektová výuka jako efektivní nástroj rozvoje nadaných žáků

V příspěvku se dozvíte, jak projektová výuka funguje ve výuce nadaných žáků, pomáhá jim s jejich emocionálními obtížemi, rozvíjí jejich sociální dovednosti, umožňuje individualizaci výuky a uplatnění konstruktivistického přístupu i v jiných předmětech, než je matematika. Na konkrétním projektu (Lidské tělo) si ukážeme, jak v rámci projektu žáci naplňují obsah učiva, výstupy a kompetence dány RVP. Uvidíte, že projekt je zábava a radost nejen pro děti, ale i pro pedagoga. Není to něco “navíc”, je to forma a metoda výuky, jak žákům umožnit zasadit získané vědomosti a dovednosti do souvislostí.