Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

První studenti Zdravotnického záchranářství nastoupili na odbornou praxi u záchranky

Čtyřicet pět studentů nového studijního programu Zdravotnické záchranářství Fakulty humanitních studií UTB nastoupilo tento týden na odbornou praxi u Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Pro studující jde o významný mezník – poprvé si vyzkoušejí, jak vypadá práce zdravotnického záchranáře přímo v terénu a co obnáší poskytování přednemocniční neodkladné péče v reálných podmínkách.

Studenti nastupují na praxi ve 2. ročníku, tedy v době, kdy už mají za sebou základní teoretickou i praktickou přípravu. Před nástupem na praxi u záchranné služby se učí hodnotit zdravotní stav pacienta, sledovat jeho základní životní funkce, poskytovat první pomoc a neodkladnou péči, provádět kardiopulmonální resuscitaci, bezpečně manipulovat s pacientem a zároveň používat základní zdravotnické pomůcky a přístroje.

Nyní mají možnost tyto dovednosti poprvé propojit v prostředí skutečné přednemocniční péče. Praxe v zimním semestru trvá čtyři týdny. Studující jsou přitom rozděleni do dvou skupin, tak aby měli při výjezdech dostatek prostoru pro zapojení i individuální vedení.

„Na fakultě můžeme studenty připravit na jednotlivé situace a nacvičit s nimi konkrétní postupy. V reálném prostředí záchranné služby se ale poprvé učí tyto znalosti spojovat – vyhodnotit situaci, stanovit priority a reagovat na skutečné potřeby konkrétního pacienta. Právě tento přechod od jednotlivých dovedností ke komplexnímu uvažování považujeme za jeden z nejdůležitějších momentů jejich profesní přípravy,“ uvádí organizační garant studijního programu PhDr. Mgr. Petr Snopek, PhD. MBA.

Primárním partnerem Fakulty humanitních studií UTB je Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje. Až na drobné výjimky budou studující svoji praxi absolvovat na výjezdových základnách v pěti oblastech Zlínského kraje – ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti, Vsetíně a Valašském Meziříčí.

Odborná praxe probíhá přímo při výjezdech posádek ZZS. Studující je při výjezdu přítomen jako další člen posádky a nenahrazuje zdravotnického pracovníka. Veškeré činnosti vykonává pod odborným vedením a jejich rozsah odpovídá jeho dosavadním znalostem a dovednostem. ODBORNÉ Studující tak mohou sledovat celý průběh zásahu – od přípravy k výjezdu přes příjezd na místo události, prvotní vyšetření a ošetření pacienta až po jeho transport a předání do zdravotnického zařízení. Podle konkrétní situace a rozhodnutí mentora se mohou postupně zapojovat například do základního vyšetření pacienta, měření a monitorování fyziologických funkcí, přípravy zdravotnického materiálu a přístrojů, manipulace a transportu pacienta.

U náročnějších výkonů, jako je například kardiopulmonální resuscitace, je míra zapojení vždy přizpůsobena připravenosti studenta, charakteru konkrétního výjezdu a pravidlům daného pracoviště. Studující přitom samozřejmě neposkytuje péči samostatně.

Smyslem praxe na záchranné službě není pouze nácvik jednotlivých zdravotnických výkonů. Studenti a studentky se v terénu učí především propojovat znalosti a dovednosti v komplexní situaci. „Musí se naučit vnímat pacienta, prostředí, bezpečnost i ostatní členy týmu a z velkého množství informací rychle rozpoznat, co je v danou chvíli skutečně důležité. To se bez kontaktu s reálnou praxí naučit nedá,“ doplňuje dr. Snopek.

Reálné prostředí se zásadně liší od učebny nebo simulačního centra. Zásah může probíhat v domácnosti, na veřejném místě a v různých podmínkách, které nelze při výuce vždy věrně napodobit. Studenti se zároveň učí komunikovat s pacientem a jeho blízkými, spolupracovat s ostatními členy výjezdové posádky a podle charakteru zásahu také s dalšími složkami integrovaného záchranného systému.

Odborná praxe u ZZS je součástí komplexní klinické přípravy budoucích zdravotnických záchranářů. Praxe na záchranné službě přitom představuje pouze jednu část praktické přípravy. V průběhu studia získávají studenti zkušenosti také na pracovištích urgentní a intenzivní péče a na dalších nemocničních odděleních. Postupně tak poznávají celý proces péče o pacienta – od prvního kontaktu v přednemocniční péči až po jeho předání do zdravotnického zařízení a navazující léčbu.