Studenti FHS bojují s pandemií na všech frontách

FHS pomáhá

Studenti FHS bojují s pandemií na všech frontách

27. března 2021

Fakulta humanitních studií realizuje výuku studijních programů v širokém spektru zaměření, a jak ukazuje současná koronavirová pandemie, všechny naše obory jsou pro společnost velmi potřebné. Vzhledem k vývoji situace je již nyní jasné, že služby našich studentů budou žádané i v následujících týdnech ne-li měsících. Pole zapojení našich studentů a často i zaměstnanců je velice široké. Kromě tolik žádaných studentů nelékařských zdravotnických programů se tak zapojují také budoucí učitelé či sociální pedagogové.

Kde všude naši studenti pomáhají, jaké jsou jejich příběhy a jak to vypadá tam, kde právě pomáhají? Klikněte níže a dozvíte se víc.

Zdravotnická zařízení	Školy, dětské domovy	Sociální zařízení
Rodiny zdravotníků	Call centrum	Pomoc FHS v médiích

Děkujeme, že pomáháte!

Děkujeme všem studentům, kteří se rozhodli jakoukoliv formou zapojit do dobrovolnické činnosti a jsou v této době neocenitelnou podporou všude tam, kde je třeba. Protože se s nimi v této době nemůžeme setkat osobně, vyjadřujeme své DÍKY alespoň na dálku, jsme hrdí na každého jednoho z nich. STAY STRONG!

Všechny studenty FHS se snažíme co nejvíce informovat o vlivu současné situace na studium, proto nepřestávejte sledovat stránku Aktuální informace: COVID-19, kde najdete odpovědi na nejčastější dotazy, které vás trápí.

ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ

Studenti Ústavu zdravotnických věd jsou zapojeni do ostrého provozu především v Krajské nemocnici Tomáše Bati. Konkrétně ve zlínské nemocnici se jedná přibližně o 50 studentů třetích ročníků oborů Všeobecná sestra, Porodní asistentka a Zdravotně sociální pracovník. Studenti jsou k dispozici na standardních odděleních, protože samotní zdravotníci těchto oddělení jsou přesunuti na covidová pracoviště. Další studenti tohoto ústavu pak pomáhají v sociálních službách hlavně ve Zlínském kraji. Jejich nasazení snad nejvýstižněji shrnuje vyjádření jedné ze studentek, Marie Hanáčkové: „Ani chvíli jsem nepřemýšlela a šla jsem pomoct tam, kde je to nejvíc potřeba. Je to pro mě zajímavá zkušenost. Člověk si tady uvědomí pravou hodnotu zdraví.“

„Staráme se o ty pacienty, kteří vyžadují akutní péči. Mnohdy pacienty přijímáme takzvaně „za pět dvanáct“, kdy musíme všichni spolupracovat, protože je každá sekunda důležitá. Někdy je toho opravdu hodně, musíme asistovat lékaři při intubaci, napojit pacienta na monitor životních funkcí, podat léky, které stav pacienta akutně vyžaduje, a to ideálně vše zároveň. Pacienti jsou převážně na umělých plicních ventilacích, což není tak obvyklé, mít takový počet pacientů, za které dýchá „přístroj”. Musíme se postarat o pacienty po všech směrech, jejich léčba je pro nás prioritou, ale nezapomínáme ani na ostatní věci. Například jsem se starala o pacientku, která měla dlouhé vlasy, tak jsem jí zaplétala cop.“
Veronika Mňáčková, 3. ročník Všeobecného ošetřovatelství

Další dvě studentky Všeobecného ošetřovatelství ke své práci řekly: „Ve chvíli, kdy jsme se dozvěděly, že je situace ve Zlínském kraji natolik vážná, tak jsme neváhaly a šly vypomoci do Krajské nemocnice Tomáše Bati. Byly jsme přiděleny na covid oddělení interny, kde sloužíme především noční směny. Práce na covid oddělení je odlišná v tom, že pracujeme jako tzv. „čisté a špinavé sestry“. Prvních šest hodin jsme „čisté“, kdy nemůžeme na pokoje za pacienty, takže chystáme medikaci, dezinfikujeme čisté prostory, zapisujeme do bilancí. Po šesti hodinách se jdeme převléct do „kosmonautského skafandru“. Těchto dalších šest hodin je velmi náročných, jelikož nemůžeme na WC, do sesterny, jíst, a především je v tomto obleku velké horko. I když tato situace není pro nikoho vůbec jednoduchá, jsme rády, že můžeme alespoň takto vypomoci.“
Nikol Hofírková a Marcela Holbová, 3. ročník Všeobecného ošetřovatelství

Nahoru

SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Do sociálních zařízení se soustřeďuje pomoc především studentů Ústavu pedagogických věd. V zařízeních jako je Domov pro seniory Lukov studenti tráví celodenní směny a jejich práce je v těchto dnech pro personál domova přímo neocenitelná. Shodná odpověď dvou studentů, Honzy a Marka, na otázku, proč se rozhodli jít pomáhat, mluví za vše, vždyť „na co sedět doma a koukat do zdi, když můžeme jít pomoci?”

„Rozhodli jsme se přijít pracovat do Domova pro seniory tady v Lukově dobrovolně, jelikož kamarádova přítelkyně pracuje jako zdravotní sestra ve zlínské nemocnici a víme jak dostávají pracovníci v této oblasti zabrat. Na co sedět doma a koukat do zdi, když můžeme jít pomoci a trochu jim odlehčit“, říká Honza. „Co se týče práce jako takové a její náročnosti – není to pro každého – pracovní nasazení je vysoké, směny dlouhé a nedostatek personálu to jen zhoršuje. Byli jsme, jak se říká hozeni do vody. Zatím se nám podařilo přivést k této dobrovolnické činnosti i další dvě spolužačky. Doufáme, že se připojí i další studenti,“ dodává Marek.

Jak vypadá jejich pracovní den? „Naše směna začíná sedm ráno hygienou a přebalováním klientů. Poté rozneseme snídaně na pokoje a nemohoucí nakrmíme, následuje koupání, poté obědy, klienty dále přebalíme a necháme odpočívat. V průběhu samozřejmě hlídáme jejich pitný režim, provádíme průběžné přebalování a jiné potřebné činnosti. V pět hodin rozneseme večeře a provedeme další péči o klienty. No a v sedm večer je konec směny.“
Jan Navrátil a Marek Švagera, 3. ročník Sociální pedagogiky

Nahoru

RODINY ZDRAVOTNÍKŮ

Plné ruce práce mají v posledních dnech také studentky a studenti Ústavu školní pedagogiky. Kromě zdravotníků je totiž značný zájem o studenty učitelských oborů fakulty, a tak se jich do pomoci z ÚŠP zapojilo už skoro 250! Studenti Učitelství pro mateřské školy, Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a Pedagogiky předškolního věku pracují především v mateřských i základních školách, dětských domovech nebo právě v rodinách zdravotníků.

Jednou z nich je i Karolína, která dochází do rodiny zdravotníků, kde má na starost dvě děti na prvním stupni ZŠ. „Při online hodině sedím s dětmi, zapisuji si průběh činností. Až hodina skončí, děti si dělají úkoly a já na ně dohlížím, případně jim poradím. Následně si dáme oběd a odpoledne při hezkém počasí vyrážíme ven,“ popisuje studentka Karolína a dodává: „Jsem za tuto příležitost moc ráda. Nejenže vidím, jak náročné je zkoordinovat žáky přes kameru z pohledu učitele, ale také jakou práci dá rodičům přimět děti k samostatné práci z domu.“
Karolína Smejkalová, 4. ročník Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Další je pak třeba Vendula, která výuku jednoho chlapce vnímá jako svůj způsob pomoci. „Vím, že zdravotníci jsou nyní víc než kdy jindy potřeba v nemocnicích. Tím, že jsem převzala část výuky a péče o chlapce, se může jeho maminka věnovat zase lidem, kteří bojují s koronavirem. Tohle je můj díl pomoci. Jsem ráda za možnost pomáhat. A jsem vděčná ústavu školní pedagogiky naší univerzity za umožnění této zkušenosti.“
Veronika Frdlíková, 4. ročník Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Začátek reportáže: 1:36, po kliknutí na obrázek budete přesměrováni na video.

Nahoru

ŠKOLY, DĚTSKÉ DOMOVY

Jakmile Ústav školní pedagogiky FHS přišel s nabídkou pomoci nabídkou pomoci pro školy ve Zlíně, začala se hlásit řada dalších institucí i samotných rodičů. Fakulta tak nabídku upravila a hlásit se tak mohou i mimozlínské instituce a hlavně i samotní rodiče, kteří potřebují s doučováním pomoci. Od chvíle, kdy fakulta začala tuto bezplatnou pomoc nabízet, se přihlásilo již 32 rodin a 15 institucí, z toho 8 zařízení je přímo ze Zlína, ostatní z jeho okolí. Zájem se stále zvyšuje a pomáhá takto už 56 studentů. Ústav je schopen v případě rostoucího zájmu navýšit počet studentů až na 150.

„Naši studenti pomáhají školám, které potřebují pomoct při digitálním vzdělávání, kdy s dětmi pracují a komunikují tzv. na dálku“, přiblížila ředitelka ÚŠP docentka Wiegerová. Spolupráci s každou školou koordinuje vždy jeden akademický pracovník ústavu, který vytváří didaktickou, ale i sociální oporu jak studentům, tak učitelům. Studenti připravují a dále spravují webovou stránku pro školy a rodiče s vypracovanými tématy učiva pro 1. stupeň základní školy. K tématům jsou připraveny i metodické materiály pro učitele a rodiče. „Ústav školní pedagogiky FHS prostřednictvím svých akademických pracovníků a studentů aktivně pomáhá školám i dětem a zároveň ukazuje sílu osobní angažovanosti v této nelehké situaci,“ uzavřela k významné pomoci svého ústavu jeho ředitelka.

Do Zlína přijela jedenáctiletá Trang z Vietnamu vloni v listopadu. Dnes, po třech měsících, se umí představit, pozdravit i poděkovat. Kromě vlastní snahy a píle také díky studentce Adéle Langerové z Ústavu školní pedagogiky FHS. Denně se spolu učí hlavně češtinu. „Když Trang přijela do Zlína uměla českou abecedu, napočítat do deseti a základní barvy. Dnes už zvládá celé věty. Je velmi šikovná a moc se snaží. Protože už se známe, víme, co jedna od druhé čekat, jak se dorozumět,“ chválí Trang Adéla, která žačku doučuje. Rodiče Trang zůstali ve Vietnamu. Ve Zlíně žije se svou tetou a strýcem. Dorozumět se česky je její velkou motivací.

„Teď už se snažíme formulovat celé věty a rozlišovat zájmena jako například on a ona. Také ji učím fráze o rodině, kamarádech a třeba i počasí,“ popisuje Adéla.
Adéla Langerová, 3. ročník Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Začátek reportáže: 12:37, po kliknutí na obrázek budete přesměrováni na video.