FSR
Centrum podpory vzdělávání
- Název projektu: Příprava a fungování Centra podpory vzdělávání
- Registrační číslo: FSR-ST-2020/006
- Řešitel: Mgr. Libor Marek, Ph.D., Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně
- Doba řešení projektu: 1. 10. 2020 – 31. 12. 2022
Centrum podpory vzdělávání (dále jen „centrum“) vzniklo na základě usnesení Akademického senátu Fakulty humanitních studií (dále jen „FHS“) č. 166/03 ze dne 29. 6. 2020. Hlavním posláním centra je přispět k posílení role fakulty a univerzity v oblasti vzdělávání ve Zlínském kraji, jakož i vytvořit vazby na regionální instituce působící v oblasti vzdělávání. CPV se zaměřuje na spolupráci se středními, základními a mateřskými školami, stejně tak zdravotnickými zařízeními. Úkolem centra je rovněž příprava a realizace strategických a rozvojových projektů v oblasti vzdělávání.
Stěžejní činnosti:
- vzdělávání pedagogických pracovníků, odborníků v oblasti pomáhajících profesí a zdravotnických pracovníků
- rozvoj dětí, žáků a studentů
- podpora nadaných a mimořádně nadaných žáků
- základní a aplikovaný výzkum v oblasti vzdělávání
- spolupráce se subjekty na regionální úrovni – školy, instituce volného času, neziskové organizace, Česká školní inspekce Zlín, Národní pedagogický institut České republiky (NPI), Zlínský kraj – školský odbor, zaměstnavatelé atd.
- zapojení do regionálních činností v oblasti vzdělávání na bázi MAP (místní akční plán rozvoje vzdělávání) a MAS (místní akční skupiny)
- síťování – zapojování do partnerských sítí
- soustředění regionálních odborných aktivit (souvisejících s rozvojem vzdělávání a zaváděných do regionálních úrovní z národní úrovně) na FHS jako odborném garantovi
- příprava a realizace strategických projektů
FSR FORD
Osobně vnímaná zdatnost učitelů mateřských a základních škol v kontextu jejich odolnosti vůči změnám
- Registrační číslo: FSR FORD 5-6 /2021-23/FHS/001
- Řešitel: prof. RNDr. Anna Tirpáková, CSc.
- Doba řešení projektu: 01.07.2021 – 31.12.2022
- Anotace: Cílem projektu je zjistit, jak osobně vnímaná zdatnost učitelů mateřských škol a základních škol koreluje s jejich odolností. Projekt je zaměřen na empirický výzkum, jehož cíli je zjistit self efficacy učitelů mateřských a základních škol a analyzovat a porovnat míru odolnosti vůči změnám u těchto učitelů. Výsledky výzkumu mají potenciál odkrýt málo poznané stránky odolnosti učitelů mateřských a základních škol a jaká je jejich osobní vnímaná zdatnost. Projekt bude realizován ve čtyřech klíčových etapách od přípravy dotazníků, zpracování a analýzy získaných dat k jejich interpretaci. Dále výsledky projektu přinesou publikační výstupy, které budou ve formě článku v časopise indexovaném v databázi Web of Science. Výsledky projektu mohou posloužit k modifikaci akreditačních programů učitelského zaměření, nasměrovat strategické dokumenty rozvoje školství ve Zlínském regionu a k přípravě nabídky kurzů celoživotního vzdělávání.
Rozšíření možností situační analýzy: Prostorová dimenze
- Registrační číslo: FSR FORD 5-6 /2022-23/FHS/001
- Řešitel: doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
- Doba řešení projektu: 01.09.2022 – 31.12.2023
- Anotace: Předkládaný projekt navazuje na dokončený projekt GA19-13038S. V něm výzkumníci rozšířili portfolio výzkumných nástrojů situační analýzy (SA) – rozšířili relační mapu o prostorovou dimenzi.
Kartografické nástroje SA dobře zachycují prvky situace a jejich vzájemné polohy, což umožňuje charakterizovat mechanismy (vztahy mezi prvky) a jejich působení. Protože jsou však mapy dvourozměrné, nemohou zmapovat interakci mechanismů. Předkladatelé projektu proto přišli s „prostorovým“ rozšířením. V závěrečné fázi analýzy přešli od relační mapy k prostorové reprezentaci mechanismů. „Vytažením“ mapy do prostoru dostali možnost sledovat interakce mechanismů, mohli tak definovat a sledovat procesy de/synchronizace prvků. De/synchronizace určuje, jak kompaktní a uspořádaná je situace. Větší souhra mechanismů vede k jasnému určení situace. Procesy desynchronizace ústí do rozpadu jasného směřování situace a její neurčitosti.
Díky tomuto zlepšení dosáhli vědci kvalitních výsledků a výzkumný nástroj se ukázal jako velmi účinný. To otevírá výzkumnou otázku: Bylo to šťastné ad hoc řešení, nebo má tato inovace hlubší systémové důvody a může vést k systémovému zlepšení SA. Zodpovězení této otázky bude mít velký význam pro rozvoj společenskovědního výzkumu.
Cílem tohoto projektu je tedy: A) Teoreticky ukotvit navržený postup analýzy a tím lépe vysvětlit deskriptivní a prediktivní sílu inovace SA pro společenskovědní výzkum. B) S nově ukotveným modelem se vraťte k již shromážděným datům a znovu je analyzujte. C) Na základě porovnání původních a nových výsledků validovat inovaci výzkumného nástroje.