Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

IGA (Interní grantová agentura) – specifický vysokoškolský výzkum

Akademické prostředí: úspěch a stres

• Registrační číslo: IGA/FHS/2021/001
• Řešitel: Mgr. Jana Martincová, Ph.D. (AP PhDr. Hana Včelařová; MSP H20014; MSP H20043; MSP H21251; MSP H21222; MSP H21229; MSP H21244; MSP H21322; MSP H210009)
• Garant: Mgr. Jana Martincová, Ph.D.
• Doba řešení projektu: 1. 1. 2021 – 31. 12. 2022
• Anotace: Projekt se zaměřuje na výzkum akademického prostředí v České republice. Za pomoci rozmanitých výzkumných nástrojů, a to jak standardizovaných, tak nestandardizovaných, řešitelé analyzují aktuální prostředí vysokých škol v České republice, kdy se konkrétně zaměřují na analýzu faktorů úspěchu na vysoké škole a identifikaci strategií zvládání stresu. Výzkumným souborem pro zvolený výzkum jsou studenti vysokých škol v České republice. Řešitelé předpokládají, že výsledky výzkumu budou využitelné pro snižování počtu neúspěšných studentů na vysokých školách, jako jednoho z cílů Dlouhodobého záměru pro roky 2016-2020. Zároveň identifikované faktory mohou sloužit jako podpůrné nástroje práce se studentem, díky čemuž lze efektivněji rozvíjet kompetence pro 21. století (Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021).

Determinanty autoregulace učení žáků středních škol

• Registrační číslo: IGA/FHS/2022/001
• Řešitel: DSP H21000
• Garant: doc. Mgr. Jakub Hladík, Ph.D.
• Doba řešení projektu: 1. 1. 2022 – 31. 12. 2024
• Anotace: Záměrem procesu autoregulace učení je to, aby se stal žák aktivním aktérem vlastního procesu učení a to po stránce metakognitivní, činnostní i motivační. V rámci tohoto procesu se snaží dosáhnout předem stanovených učebních cílů, iniciovat a řídit vlastní poznávací úsilí, včetně využívání studijních strategií. Nebude se jednat pouze o samotnou autoregulaci učení, ale i o používání efektivních strategií učení cizímu jazyku, což patří mezi významná a aktuální témata pedagogiky, pedagogické psychologie a v neposlední řadě i didaktiky. Cílem projektu je tedy zjistit úroveň autoregulace učení na vybraném souboru žáků středních škol v nejlépe a nejhůře hodnoceném kraji v České republice na základě vykonání státní maturitní zkoušky v oblasti cizího jazyka (včetně zjištění míry motivace, míry použití kognitivních, metakognitivních a volních strategií). Dále se nám jedná o zjištění diferencovanosti úrovně autoregulace učení v oblasti cizích jazyků. Taktéž nás zajímají rozdíly v úrovni autoregulace učení v oblasti cizích jazyků u chlapců a dívek. Chceme odhalit jaké strategie studenti středních škol preferují a naopak jaké strategie opomíjejí v nejlépe i nejhůře hodnoceném kraji. V neposlední řadě se zaměříme na vliv vnímané intenzity sociálních činitelů na autoregulaci učení studentů středních škol a na jejich volbu strategií učení v nejlépe i nejhůře hodnoceném kraji.